Bio

V roce 1982 spoluzakládal v Hradci Králové jako hráč na baskytaru legendární undergroundovou kapelu Čertovi soustružníci, o které lze najít zmínku pouze v knize Excentrici v přízemí, autorů Josefa Vlčka a Aleše Opekara. Skupina se rozešla v roce 1983 po zvýšeném zájmu policie o její koncerty. O pár let později, v roce 1988, Hamaďák spoluzakládá rapovou skupinu HIP-HOP Satelit, která se o šest měsíců později, po odchodu jednoho z členů do zahraničí, přejmenovala na PIRÁTI, @musiczerver.cz. Kapela PIRÁTI vydala během následujících dvou let na MC vlastním nákladem dva demosnímky, které po sametové revoluci, hned v roce 1990, vyšly oba na jednom, již oficiálním, nosiči CD PIRÁTI u Indies records.

Po rozpadu PIRÁTŮ pokračoval Hamaďák s novými muzikanty pod obměněným názvem PIRÁTI 44 a v jiném tzv. alternativní rock, stylu. S touto skupinou vydal tři alba: Strženi proudem 1992 /Indies records/, Boty 1994 /Triton/ a Střemhlav do vesmíru 1996 /Sony Music/ nominované na alternativní album roku 1996. V roce 1998 pak Hamaďák kapelu rozpustil, ukončil aktivní hraní a věnoval se autorské a producentské činnosti /Satelit Kanibal, The Coolers, Enter aj./.

V roce 2007 vydává básnickou sbírku Živý nedopalky. Nyní se Slávek Hamaďák pod pseudonymem Eskamotër vrací po 15 letech nejen k aktivnímu hraní, ale i nahrávání a natočil cd s názvem Pohled do ulice, ketré na jaře 2013 vydává na labelu INDIES MG.

Základ své hudební „eskamotáže“ staví Eskamotër na akustické kytaře, foukací harmonice a „nehybně“ frázovaném zpěvu původních, existenciálně laděných /Pohled do ulice/, sebe-reflexivně zpytujících /Pochybnosti, Kdo ví proč?/, sebe-ironicky nahořklých /Až budu na dně/ textů, pojednávajících o nikdy nenaplněných milostných osudech /Měsíc a květina, Strženi proudem/, pádu do temných hlubin závislosti na drogách /sníh=heroin/, z kterých není někdy cesty zpět /Jano!/ a odcizení /Mrtvé moře/.

Pro natáčení alba požádal o spolupráci a účast v Echo Orchestru klávesistu Tomáše Kahla a bubeníka Romana Vránu /ex Kuličky a Piráti 44/. Vedle Echo Orchestru hostují na albu violoncellistka královéhradecké filharmonie Aneta Holá, které na albu patří nejen všechny smyčcové party, ale i ženské hlasy ve vokálech /Strženi proudem, Jano!/ a jazzový trumpetista Radek Cirman /Měsíc a květina/. Zvuk a aranžmá alba sahající od elektronického pravěku 70.

Let do současnosti nabízí pestrý hudební zážitek s překvapivými momenty nehudebních citoslovcí /Pochybnosti, Strženi proudem - zvuk vyzvánějícího telefonu jako metafora nenaplněného osudu/, psychedelickou klávesovou katarzi /Pohled do ulice/, zaprášenou jazzovou atmosféru /Měsíc a květina/ atd. Vznikla tak postmoderní neotřelá hudební směsice indie-folkových skladeb kombinující elektronické hudební prvky s dřevní, místy písničkářskou, akustickou instrumentací, podávaná v nefolkovém balení.